|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Dětský svět ve Vietnamu
Vu Thi Thu, Thuy ; Hlavatá, Lucie (vedoucí práce) ; Slavická, Binh (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tématu dítě a dětství ve Vietnamu se zaměřením na jeho prenatální období a rané období dětství. Na problematiku je nahlíženo z pohledu kulturně antropologického, jenž klade důraz zejména na pověrečné a tabuizované chování a rituály spojené s obdobím narození - těhotenství, porod, šestinedělí a s péčí o dítě. Téma práce je místně ohraničeno na severovýchodní oblast severního Vietnamu a situováno zejména do městského prostředí. Jelikož se pověry, tabu a rituály v průběhu času mění, vyvíjí nebo zcela zanikají, bylo potřeba ohraničit téma i časově. Práce se tak soustřeďuje pouze na tři generace žen ve Vietnamu, tj. v průběhu přibližně 60 let. Práce vychází nejen z literatury, ale také z terénního výzkumu provedeného ve Vietnamu, k němuž se řadí rozhovory s respondentkami a nepřímé pozorování. Terénní výzkum doplňuje informace z literatury a také přináší konkrétní informace od žen, které ukáží osobní pohled na problematiku narození a péče o dítě v nejútlejším věku. Cílem práce je odpovědět na otázku do jaké míry se tzv. dětský svět v průběhu tří generaci žen změnil a do jaké míry jsou rituály, pověry a tabu vážící se k tomuto tématu v současném Vietnamu aktuální. Klíčová slova: Vietnam, děti, dětství, vietnamská rodina, narození, dětská péče, tabu, rituály, pověry.
|
|
|
Interpretace lidové zbožnosti: Od osvícenské "pověry" k postmoderní "spiritualitě"
Veith, Daniel ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Práce mapuje různé přístupy k fenoménu lidové religiozity, a to jak z perspektivy etnologie, tak i příbuzných humanitních věd. Lidovou religiozitu chápe ve smyslu lidové redakce oficiálních náboženských představ. Již od doby reformace v 16. století výrazněji docházelo ke snaze o disciplinaci (zcírkevňování) lidové religiozity. Osvícenství pak velmi přispělo k procesu "odkouzlení světa" (Max Weber). Výsledky těchto procesů jsou ilustrovány mimo jiné na příkladu rukopisných modlitebních knížek a na fenoménu lidového písmáctví. Osvícenský odsudek lidových "pověr" ve jménu racionality je uveden do souvislosti s postmoderním zájmem o tzv. "keltskou spiritualitu". Současná keltská spiritualita je specifický duchovní proud, který se odvolává na množství prvků z okruhu "tradiční" lidové religiozity. Analýza tohoto "druhého života" lidové religiozity ukazuje na kreativní reinterpretaci, která akcentuje představu světa jakožto stvoření.
|
|
|
Galicijský folklór v povídkách Emilie Pardo Bazán
Tesková, Tereza ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
Tato práce analyzuje folklorní prvky v povídkách španělské spisovatelky Emilie Pardo Bazán. Zaměřuje se na galicijský folklor, protože autorka z této oblasti pocházela a ve svých povídkách z něho čerpá. Pardo Bazán velkou část svého života strávila na cestách po Evropě, kde se setkala s vlivnými autory 19. století, kterými se nechala inspirovat. Zároveň se zasadila o práva žen, kritizovala tradiční výchovu dívek a dosažení řádného vzdělání závisejícího na pohlaví. Ačkoli to byla žena velmi pokrokového myšlení i chování, nezanevřela na hodnoty a dědictví, které jsou ve folkloru zakotvené. Největší důraz je kladen na pověry a dále na typické prostředí tohoto regionu a jeho vliv na smýšlení a chování místních obyvatel. Práce je rozdělena na 4 okruhy, které se zabývají folklorem obecně, galicijským folklorem, životem autorky a poslední okruh je rozbor povídek a jejich analýza. Klíčová slova: Galicie, Folklor, Pověry, Pardo Bazán, Feminismus, Povídky
|
|
|
Dětský svět ve Vietnamu
Vu Thi Thu, Thuy ; Hlavatá, Lucie (vedoucí práce) ; Slavická, Binh (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o tématu dítě a dětství ve Vietnamu se zaměřením na jeho prenatální období a rané období dětství. Na problematiku je nahlíženo z pohledu kulturně antropologického, jenž klade důraz zejména na pověrečné a tabuizované chování a rituály spojené s obdobím narození - těhotenství, porod, šestinedělí a s péčí o dítě. Téma práce je místně ohraničeno na severovýchodní oblast severního Vietnamu a situováno zejména do městského prostředí. Jelikož se pověry, tabu a rituály v průběhu času mění, vyvíjí nebo zcela zanikají, bylo potřeba ohraničit téma i časově. Práce se tak soustřeďuje pouze na tři generace žen ve Vietnamu, tj. v průběhu přibližně 60 let. Práce vychází nejen z literatury, ale také z terénního výzkumu provedeného ve Vietnamu, k němuž se řadí rozhovory s respondentkami a nepřímé pozorování. Terénní výzkum doplňuje informace z literatury a také přináší konkrétní informace od žen, které ukáží osobní pohled na problematiku narození a péče o dítě v nejútlejším věku. Cílem práce je odpovědět na otázku do jaké míry se tzv. dětský svět v průběhu tří generaci žen změnil a do jaké míry jsou rituály, pověry a tabu vážící se k tomuto tématu v současném Vietnamu aktuální. Klíčová slova: Vietnam, děti, dětství, vietnamská rodina, narození, dětská péče, tabu, rituály, pověry.
|
|
|
Interpretace lidové zbožnosti: Od osvícenské "pověry" k postmoderní "spiritualitě"
Veith, Daniel ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Práce mapuje různé přístupy k fenoménu lidové religiozity, a to jak z perspektivy etnologie, tak i příbuzných humanitních věd. Lidovou religiozitu chápe ve smyslu lidové redakce oficiálních náboženských představ. Již od doby reformace v 16. století výrazněji docházelo ke snaze o disciplinaci (zcírkevňování) lidové religiozity. Osvícenství pak velmi přispělo k procesu "odkouzlení světa" (Max Weber). Výsledky těchto procesů jsou ilustrovány mimo jiné na příkladu rukopisných modlitebních knížek a na fenoménu lidového písmáctví. Osvícenský odsudek lidových "pověr" ve jménu racionality je uveden do souvislosti s postmoderním zájmem o tzv. "keltskou spiritualitu". Současná keltská spiritualita je specifický duchovní proud, který se odvolává na množství prvků z okruhu "tradiční" lidové religiozity. Analýza tohoto "druhého života" lidové religiozity ukazuje na kreativní reinterpretaci, která akcentuje představu světa jakožto stvoření.
|
|
|
Narození dítěte - rituály, zvyky
Hokeová, Lucie ; Dvořáková, Markéta (vedoucí práce) ; Kubišová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje narození dítěte v české rodině a společnosti v devadesátých letech dvacátého století a na počátku století dvacátého prvního. Jednotlivé kapitoly a podkapitoly nás provádějí obdobími souvisejícími s narozením a zabývají se rituály, zvyky a úkony, které se váží k příchodu nového života na svět. Práce je rozdělena do třech hlavních oblastí, a to těhotenství, porod a šestinedělí. V části těhotenství se podíváme, jak se čekání na nový život odráží v jazyce, pověrách a různých praktikách a jaké nezbytnosti je třeba vykonat před narozením dítěte, především se zaměříme na výběr jména a příjmení. Do této části byla zařazena i kapitola pojednávající o preferenci pohlaví dítěte a hodnotách, které česká společnost s dítětem spojuje. Ve druhé části porod se podíváme na vnímání porodu jako bolesti, na jeho průběh a na první úkony, které jsou nutné po narození vykonat. Byly sem zařazeny i kapitoly o mateřství, otcovství a rodině, neboť narození zakládá nový, celoživotní vztah dítě a rodiče. V poslední části šestinedělí se zaměříme na vytváření sociální identity dítěte, na vymezení novorozence jako právního subjektu a na rituály, které zařazují dítě do společenství obce a církve, tedy na vítání občánků a na křest. Klíčová slova: těhotenství, pověry, jméno, příjmení, porod, rodný...
|
|
|
Romové a jejich postoj ke smrti a umírání v dnešní době: Romský pohřeb
VÍTKOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá současným postojem Romů ke smrti a umírání, zejména pak romským pohřbem. Cílem práce je reflexe pohledu Romů na smrt a umírání, včetně jejich specifik (zvyky, rituály, tradice), a to s ohledem na dnešní dobu. Práce je členěna do čtyř kapitol, v nichž se teoretické a praktické poznatky navzájem prolínají a doplňují. První tři kapitoly práce se věnují smrti, životu po smrti a pohřebním rituálům v obecné rovině, dále pak dějinné historii Romů související s jejich smrtí a umíráním a současným romským pohřebním tradicím, včetně víry Romů v posmrtný život a v duchy mrtvých. Poslední kapitola diplomové práce shrnuje poznatky z předchozích třech kapitol a je právě tou zmiňovanou reflexí současného postoje Romů ke smrti a umírání.
|
|
|
romské ženy a reprodukční zdraví
TREPPESCHOVÁ, Adéla
Reprodukčním zdravím se rozumí schopnost otěhotnět, donosit a porodit zdravé dítě. Péče o reprodukční zdraví je záležitostí každé ženy. Se zdravím úzce souvisí i láska k rodině. Pro Romy je rodina velmi důležitá, protože je zdrojem síly, pevných kořenů a uspokojuje základní životní potřeby jejích členů. Diplomová práce s názvem Romské ženy a reprodukční zdraví se zabývá především reprodukčním zdravím romských žen, do čehož spadá plánované rodičovství u romských žen, těhotná romská žena, potrat, porod, antikoncepce a také klimakterium či preventivní screeningová mamografie. Problematika reprodukčního zdraví je poměrně závažná, neboť preventivní prohlídky tvoří základ pro další léčbu v případě zachycení onemocnění. V diplomové práci byly stanoveny cíle zjistit, zda se provádí osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen, zjistit, zda romské ženy plánují rodičovství, zda je plánování rodičovství ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, v kolika letech dochází k porodu prvního dítěte, zda romské ženy chodí během svého života na preventivní gynekologické prohlídky, zda mají romské ženy informace o očkování proti karcinomu čípku děložního a také zjistit, zda romské ženy během klimaktéria užívají hormonální substituční terapii. Pro tyto cíle byly stanoveny hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že se osvěta v oblasti plánovaného rodičovství u romských žen neprovádí. Hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Druhá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy plánují vznik těhotenství tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že plánované rodičovství je u romských žen ovlivněno modelem tradiční romské rodiny, to se nepotvrdilo. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že k porodu prvního dítěte u romských žen dochází okolo 17. roku života. Tuto hypotézu se dotazníkovým šetřením a následným statistickým vyhodnocením podařilo potvrdit. Pátá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy během svého života chodí na preventivní gynekologické prohlídky. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Šestá hypotéza měla potvrdit, že romské ženy nemají informace o očkování proti karcinomu čípku děložního. Tuto hypotézu se nepodařilo potvrdit. Sedmá hypotéza měla potvrdit že romské ženy během klimaktéria neužívají hormonální substituční terapii. Tuto hypotézu se podařilo potvrdit. Ke kvalitativnímu šetření byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. První otázka je zaměřena na to, jakým způsobem ovlivňuje snížený socioekonomický statut romských rodin počet narozených dětí. Druhá výzkumná otázka se zabývala nejčastějšími gynekologickými onemocněními, která se vyskytují u romských žen v průběhu života. Třetí stanovená otázka byla zaměřena na problémy romských žen, které souvisí s těhotenstvím. Poslední čtvrtá stanovená otázka byla zaměřena na to, zda nechávají romské ženy své dcery očkovat proti karcinomu čípku děložního. Díky výzkumným otázkám bylo zjištěno, že dotázané respondentky neměly problémy s otěhotněním, že pokud se vyskytly zdravotní potíže během těhotenství, tak se respondentky nechaly hospitalizovat, aby předešly komplikacím, že snížený socioekonomický statut neovlivňuje počet dětí v romské rodině, že pět dotázaných respondentek z devíti nemělo během života gynekologické potíže, že všechny dotázané romské ženy mají informace o očkování proti karcinomu děložního čípku a pouze tři ženy z devíti dotázaných by nenechaly svou dceru naočkovat.
|
|
|
Romové a jejich postoj k náboženství v dnešní době
VÍTKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá postojem Romů k náboženství v dnešní době. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část popisuje vývoj romského náboženství, jeho proměny od odchodu Romů z Indie do 20. století, současné pojetí romského náboženství, romské lidové náboženství a jeho rituály, vztah Romů k víře majority a k pentekostálnímu hnutí. V poslední kapitole teoretické části práce byly shrnuty veškeré poznatky získané z odborné literatury. Praktická část obsahuje cíl výzkumu, jímž bylo zjistit, jaký postoj zaujímají Romové k náboženství v dnešní době. Výzkum byl realizován ve městě Milevsko formou nestandardizovaného rozhovoru s romskými respondenty. Informace ze získaných rozhovorů byly vyhodnoceny v prezentaci výsledků a následně shrnuty v závěrečné diskusi.
|
host ::
RSS.